Anglické divadlo v naší škole

Anglické divadlo očima našich žáků - 7. února 2017

V úterý 7. 2. bylo u nás v tělocvičně anglické divadlo. Pro mě to určitě bylo zábavné, protože mě vybrali společně s Emou, abychom podávali tenistkám při zápase imaginární míčky a ručníky. Přišlo mi to takové divné a trochu i trapné. Poprvé jsem přišel dopředu a nevěděl jsem, co se po mně chce. Museli mi to vysvětlit česky. Myslím, že by bylo lepší, kdyby měly skutečné míčky a také rakety, aby se nemuselo jen máchat rukou.
Pavel Szmek, VI. B

Divadlo se mi líbilo, rozuměl jsem všemu. Detektivka o tenisu, hlavní postavy byly hráčky Valerie a Katy, trenér trénoval obě. Valerie byla nafrněná, byla "mistryní světa" a měla sponzory a agentku Danu. Zato Katy ještě sponzory neměla a nebyla tak nafoukaná. Trenér Valerii už rád neměl a výhru přál víc Katy. Proto nachystal sendviče, dva z nich otrávil jedem. Jeden dal Valérii a druhý snědl sám. Vzal si však protijed, takže mu bylo jen špatně, ale tenistku odvezli do nemocnice a zemřela. Na konci jsme měli hercům říct, kdo je vrah. Přišel na to Arian Mustafa, který řekl anglicky, že vrahem je trenér.
Daniel Haluščák, VI. A

Postoj k této akci byl z naší strany pozitivní, hlavně proto, že trvala dvě vyučovací hodiny. Jako každá věc na světě měla však i ona svoje plus i mínus. Bohužel jsme seděli až v poslední řadě, takže v hluku, který vyluzovali někteří diváci před námi, spousta slov zanikla. Zápletka byla poměrně jednoduchá, aby tomu porozuměli i naši mladší spolužáci. Našlo se také pár vtipných scének. Nutno ale dodat, že některá dřívější představení byla lepší. Tato akce je však užitečná. Každoročně nám ukazuje, že mluvit s rodilým mluvčím je něco jiného než škola. Velké plus je třeba připsat i za to, že zapojili do hry i žáky.
Andrea Macurová, VIII. A

Divadlo mě docela zklamalo, seděli jsme úplně vzadu, nic jsem neviděl, nic jsem neslyšel a když se nás diváků herci na něco ptali, zvedal jsem ruku většinou náhodně. Moc špatně jsme dozadu slyšeli, tím pádem jsme nerozuměli. Když bylo dřívější představení v kině, bylo určitě lepší, viděli jsme, slyšeli jsme a byl lepší děj. Nejnudnější část z toho byla, jak herečky hrály tenis. Upřímně si ani nevzpomínám na nějakou část, která by mě pobavila. Ale mluvili tak, aby to, co se před námi děje, všichni pochopili. Dva ze tří herců byli rodilí Angličané, takže jsme měli možnost slyšet správnou výslovnost. Děj byl poměrně jednoduchý, tedy i člověk, který není moc zběhlý v jazyce, mu mohl porozumět.
Jan Bosák, Daniela Jurásková, Viktorie Slouková, Zuzana Recmanová, VIII. A