Den dětí v Tarzanii

Den dětí jsme oslavili v lanovém centru Tarzanie a na Pustevnách. Více než 50 dětí absolvovalo zelenou a především žlutou trasu na lanech. Překonávaly množství překážek ve výšce až 12 m nad zemí. Někteří odvážně od začátku až do konce trasy, jiní maličko s obavami, jak to celé zvládnou. Klobouk dolů, všichni byli úžasní a máme z nich radost...

Za ŠŽS Mgr. Olga Planková

Den dětí 2017 - Nejlepší výlet za všechny roky
V tomto roce nejspíš vedení školy zjistilo, že náš nejoblíbenější sport je "gaučink", proto jsme jeli do lanového centra. Ti, co z lezení mezi stromy mají panickou hrůzu, jeli lanovkou na Pustevny. A tak jsem jela lanovkou. Evidentně jsem byla jediný člověk, který ji nikdy v životě neviděl.Ošklivou železnou obludu, jež se z mého pohledu pohybovala příliš vysoko nad zemí. Nakonec jsme všechno zvládli s klidem. Dále jsme pokračovali pěšky k Radegastovi a potom i ke kapličce Cyrila a Metoděje, což bylo dobrých pět kilometrů. Počasí se na nás usmálo a to doslova, měli jsme krásný, slunečný den. Cesta ubíhala velmi rychle. S kamarády jsme si krásně popovídali a máme opět obrovské množství nezapomenutelných "hlášek".
Andrea Macurová, Zuzana Recmanová, Zuzana Krucinová, VIII. A

Už v ten den, kdy bylo řečeno, že se pojede do Tarzánie, jsem se začal těšit. Jak nám bylo řečeno, že pojedeme autobusem HC Oceláři Třinec, vybuchl jsem radostí. V Tarzánii k nám nejdříve přišel instruktor, vyjmenoval všechny možné trasy - od červené přes modrou, zelenou, žlutou až po černou.Potom nám dali náramky s danou barvou, oblékli postroje a přilby, naučili nás vše používat a vyrazili jsme na trať. Byla to ohromná zábava a zkušenost: chodit po lanech, sjíždět dlouhé sjezdy nebo třeba chodit po mostě z lan a desek. Trasy byly v různé výškové velikosti, měly různý počet překážek a byly různé obtížnosti. S výletem jsme spokojeni, bylo to tam moc pěkné.
Tomáš Novák, Natálie Petrová, Hedvika Jelínková, Klára Kaletová, Kryštof Rusz, VI. A

Celý den se povedl, vyšlo i pěkné počasí! V Tarzánii jsme skoro všichni šli na zelenou trasu, která měřila něco přes 421 metrů a bylo v ní 44 překážek. Osobně si myslím, že jich tam snad bylo třikrát víc a myslela jsem, že omdlím při spatření ocelového lana, po kterém jsme měli přejít. - Překážky byly ze začátku lehké. Vybral jsem si zelenou trasu. Zpočátku jsem pořád čekal na ostatní, ale pak už to šlo rychle. Nic jsem si nezkrátil, došel jsem to úplně celé. První těžší bylo překročit nápis Tarzanie, protože I se hodně hýbalo. Poslední překážky byly sjezd dolů, což bylo na pohodu. Výlet byl kvalitní a opravdu jsme si to užili.
Natálie Lačíková, Patrik Onofrej, Dominik Kaminski, VIII. A
 

Poděkování SRPŠ

Rád bych touto cestou poděkoval školnímu výboru SRPŠ za podíl na přípravě této akce, kterou SRPŠ finančně podpořilo.
Děkuji.

Rudolf Fiedler, ředitel