Vyprávění indiánské babičky
V týdnu po jarních prázdninách si žáci několika tříd prvního stupně užili další představení loutkové scény Bajka v Těšínském divadle. Vyprávění indiánské babičky, jak se nazývala autorská hra režiséra Víta Bruknera, znělo z úst herce Jakuba Tomoszka, který předvedl divákům jak své herecké dovednosti, tak svůj um na poli lovení či rozdělávání ohně.
Pohádka vypráví příběh indiánského chlapce Mato Tope z kmene Siouxů za červeným kamenem. Mato Tope má sílu a odvahu čtyř medvědů a je odhodlán bránit svůj kmen před Vraními indiány, zloději koní. Tvůrci pracovali s klasickými prvky indiánských kmenů jako jsou dýmka míru a týpí nebo s typickými indiánskými oděvy.
Diváci napsali o představení tato hodnocení:
„Bylo to nejlepší divadlo mého života. Líbila se mi ta stínohra. Fakt dobrý.“ (Nikolka L., 3. B)
„Mně se líbilo, že ten pán kouřil dýmku.“ (žák z 2. B)
„Nelíbilo se mi, jak děti řvaly a dupaly.“ (Rozárka R., 3. B)
„Líbilo se mi všechno. Nelíbily se mi jen židle, protože neměly opěrátka.“ (Dominika L., 4. B)
„Byla tam zajímavá strašidla.“ (Tobiáš V., 2. B)
„Líbilo se mi jméno Tatanka.“ (Max M. R., 3. B)
„Mně se líbily ty loutky.“ (David W., 2. B)
„Líbilo se mi to, ale druháci tam pořád mluvili. Líbilo se mi, jak herci kouřili. Nelíbilo se mi, jak děti odpovídaly.“ (žák z 4. B)
„Líbila se mi ta světla, protože byla barevná. Chtěli jsme, aby na nás pršelo z toho mraku (seděli jsme vzadu). Líbilo se mi ještě, jak tam tancovali. (Sofie C., 4. B)
„Bylo to hezké, moc se mi to líbilo. Nelíbilo se mi, že tam vpředu pořád něco mluvili. Třeba ten herec přinesl něco ze dřeva a děti hned řekly, že taky budou doma vyrábět ze dřeva.“ (Johanka S., 3. B)
„Nelíbilo se mi to, protože tam hodně vystupovali herci. Představení bylo nudné a pomalé. Líbilo se mi, jak hráli lakros.“ (Elen S., 4. B)
„Měli tam super loutky, líbily se mi strašně efekty. Bylo to super!“ (Matěj B., 3. B)
„Bylo to nudné. Příště bych šla na jiné zábavnější představení, ale za společné fotky jsem ráda – hodně! Mato Tope byl super jako jediný z toho příběhu. (žákyně z 4. B)
A dále z úryvků žáků z 3. A třídy:
„Ve středu jsem šla se třídou do divadla na Vyprávění indiánské babičky. Dozvěděla jsem se, že se dítě řekne lakotsky čiča. Líbil se mi začátek, protože to bylo vtipné. Cítila jsem se strašně, protože tam pořád mluvila školka. Ale školka se to ještě učí.“ (Rozárka R.)
„Herec zapaloval oheň, ale nešlo mu to. Jeho babička to uměla lépe. Babička začala vyprávět příběh o červené dýmce. Divoký měl donést červený kámen z červené hory. Ale byl tam medvěd.“ (Emily K.)
„Představení se mi líbilo, protože to bylo loutkové divadlo. Měla jsem z toho dobrý pocit, protože bylo ticho. Moc jsem si to užila a těším se na další vystoupení.“ (Nora S.)
„Zaujal mě ten kostým medvěda. Vypadal hustě, protože byl velký. Cítil jsem se hrozně, protože ty děti pořád mluvily a tleskaly. Dozvěděl jsem se, že dýmka od indiánské babičky se skládala z červeného kamene. Jinak to bylo super divadlo. Zjistil jsem, že dítě se řekne čiča, medvěd je maco a bizon je tatanka.“ (Honza B.)
Níže pak na fotografii ještě hodnocení z 2. C třídy.
Fotogalerie
